Postávání ve frontě je taková zajímavá "sportovní disciplína". Někdy v ní jde o vteřiny - kdo tam bude dřív, leckdy by se hodila i znalost bojových umění, tzv. "frontové bojovnice" si vždycky vyhádají svoje. Na umělecký dojem nespoléhejte, i když se tváříte sebelíbezněji, sebelítostivěji, sebeuspěchaněji apod., ta pokladna stejně zavře těsně před Váma. Skvěle napsané, Zuzko.

Pavli, díky!

Hezký zbytek soboty!

No jo, kdo vybírá přebere. Jak často já tohle slyšel od mámy.

Buďte ráda, že vás to postihuje pouze ve frontě v krámu. Vemte si lidi, co takhle přebírají své životní partnery.

Václave, tak v disciplíně výběr partnera jsem naštěstí nepřebrala a vyhrála.

Mějte se príma!

Vážená paní,podle solidních výzkumů nikdy neměňte frontu!Podle stejných výzkumů se to stejně sekne.

Zuzi, to bude asi nějaký Murphyho zákon. Naprosto s Tebou soucítím, mám to stejný. S tím rozdílem, že já mám zpravidla ve vozíku antipomocníčka Pavlíčka. Zásadně vyhazuje věci opačným způsobem, než potřebuju já (tedy zda z vozíku na pás či zpět). Navíc já se snažím zboží vykládat na pás v určitém pořadí (aby se mi lépe vybalovalo doma), které on, samozřejmě, nerespektuje.

A co je nejhorší, pravidelně mi tam v nestřeženém okamžiku přihodí něco ze zboží, které na pokladnách nabízí. Což když je to musli tyčinka, můžu tatínkovi říct, že jsme na něj se synečkem mysleli, ale jak vysvětlím až jednou nepostřehnu, že mi tam Pavlíček přihodil pánskou ochranu?

Dášo, že je Pavlík skvělej, jsem poznala ve středu. A propós, děkuji za dárečky, čokoládu jsem snědla úplně celou hned ve čtvrtek, přišla jsem z práce totálně grogy a potřebovala jsem nutně porci cukrů... víno zatím čeká na svoji příležitost... ráda jsem tě viděla!

Je to tedy v angličtině, ale tady máte vysvětlení z pohledu matematiky:

http://www.nytimes.com/2016/09/08/business/how-to-pick-the-fastest-line-at-the-supermarket.html?utm_source=Forbes+Espresso&utm_campaign=cbacaf6e5d-Espresso_09_09_nov&utm_medium=email&utm_term=0_7e62846cb2-cbacaf6e5d-353370785&_r=0

Choďte co nejvíce vlevo, protože napravo chodí většina, vybírejte si plnější košíky :)

Řeknu si, půjdu nakoupit jindy než většina a hle... jsou tam taky... vidí mi snad do hlavy?

Přeju vám hezkou sobotu!

Úplně stejně to funguje při jízdě autem na vícepruhové silnici. Všechny ostatní pruhy jedou rychleji jen do té doby, než se Vám podaří do některého se nacpat. V ten okamžik se pruh zasekne, zatímco auta ve Vašem původním mizí v dáli

To mám taky tak! Můj klidný muž zůstává v jednom pruhu, já bych přejížděla sem a tam... Mějte se fajn!

Já si vybírám pokladní, která je mi nejsympatičtější. Nespěchám, ve frontě se dobře přemýšlí a sní. Někdy to přeženu, že zapomenu včas vyskládat zboží na pás. A pak ještě zdržuji tím, že to zboží odebírám z pásu šnečím tempem. Nemám ráda, když mě někdo honí! Mají mít prodloužené pásy, aby si každý mohl nákup v klidu poskládat. Takhle mně to přijde jako "rychle zaplať a táhni", to tedy nemíním podporovat

Kdybyste si byla prostudovala Murphyho, tak byste věděla, že "Vedlejší fronta postupuje rychleji.".

Nemyslete si, že je neznám... ale že se týkají i mě???

Za článek

Jak si pročítám diskusi, tak jsem nabyl dojmu, že všichni stojíme ve špatných frontách. A kdo, hergot, tedy stojí v těch rychlejších frontách?

�� jo to sedí!

"Záhada" je ovšem autentický příběh tisíců nakupujících. Proto je třeba se vybavit potřebnou knowledge. Především zásadně neprchám ke kase, kterou údajně otevřeli (ale pokladní nikde). Dále nenakupuji ve dny, kdy jsou slevy. Do některých superhyper zásadně nechodím (třeba Albert) nejen kvůli vysokým cenám, ale také proto, že z x pokladen funguje většinou jedna max. dvě. Chápu, že výběr je jen ve městech. Nicméně mě příběh pobavil, protože co člověk zažije na vlastní kůži a jiný pojmenuje je vždy tak nějak hřejivě konejšící.

Já to sice vím, ale nedokážu si pomoci... a tak přebíhám...